Saliven Lacroa

nePoezie

Neodcházej

Na tvých řasách

se ještě ranní rosa třpytí

Tělo už do mlhy zabalené

spí a nikdy víc

už se neprobudí

 

Na tvou sametově hebkou tvář

teď mé slzy dopadají

Kéž by jako živá to voda

dech tobě navrátila

srdce roztloukla

a sval v ruce křečí

mou dlaň tiskla

Slibuji, že nepustím

Tě dřív

než k životu zase přijdeš

Žádné komentáře