Saliven Lacroa

nePoezie

Marnost snahy

Čekal jsem

schválně na místech

která neznáš

Čekal jsem tam na tebe

abys nemohla mě potkat

 

Označená lahev

s obtisky myšlenek zvrácených

napájí každého ze zvědavých

nápojem snění v čistotu idejí

Nakažená voda smrtí

přetékala

ze stářím zažloutlého umyvadla

Rozlévala se po podlaze

a plazila se tišeji

nežli stín

Každého na své cestě

zdravila svou zákeřností

A Ty

kráčející po schodech

k nebi

padáš do propasti tak hluboké

že desetkrát umřeš

nežli na dno dopadneš

 

Žádné komentáře